Duchovní pokyny Šri Ramany Mahárišiho

  Výňatek z knihy "Buďte čím skutečně jste", kde odpovídajícím je Šri Ramana Maháriši, str. 46-49, v překladu Jany Vilímovské (editoval David Godman) - s laskavým svolením serveru www.advaita.cz, kde tuto hodnotnou knihu naleznete celou zdarma ke stažení v elektronické podobě.

Ot.: Tato „já“-myšlenka vzniká ze mne. Neznám však Já.

Odp.: To všechno jsou jen mentální představy. Nyní se ztotožňujete s klamným

„já“, jež je „já“-myšlenkou. Tato myšlenka vzniká a zaniká, zatímco pravý

význam „já“ je mimo obě dvě. Ve vašem bytí nemůže existovat žádný zlom. Vy,

který jste spal, jste teď také probuzen. Během hlubokého spánku žádné neštěstí

neexistovalo, ale nyní existuje. Co se to stalo, že pociťujete ten rozdíl? Během

spánku neexistovalo žádné „já“, zatímco teď je přítomno. Skutečné Já není zřejmé

a klamné „já“ se předvádí. Toto klamné „já“ je překážkou pravého poznání.

Zjistěte, kde toto klamné „já“ vzniká a ono pak zmizí. Budete pak jen tím, čím

jste, to jest absolutní bytím.

Ot.: Jak to provést? Zatím se mi to nepodařilo.

Odp.: Hledejte zdroj „já“-myšlenky. To je vše, co má člověk dělat. Vesmír existuje

díky „já“-myšlence. Jestliže tato myšlenka skončí, je konec i bídě. Klamné

„já“ skončí jen, je-li nalezen jeho zdroj. [11]

Lidé se často ptají, jak kontrolovat mysl. Říkám jim, „Ukažte mi mysl a pak

budete vědět, co máte dělat“. Mysl je skutečně jen klubko myšlenek. Jak ji

můžete zničit myšlenkou nebo přáním? Vaše myšlenky a přání jsou částí a součástí

mysli. Mysl je prostě živena vznikáním nových myšlenek. Je proto bláhové

chtít mysl zabít pomocí mysli. Jediná cesta jak to provést, je najít její zdroj

a držet jej. Mysl se pak sama ztratí. Jóga učí čitta vritti niródha (kontrola aktivity

mysli). Já však říkám átma vičára (sebezkoumání). To je praktická cesta. Čitta

vritti niródha nastává ve spánku, mdlobě nebo v důsledku hladovění. Jakmile je

však příčina odstraněna, myšlenky propuknou znovu. K čemu to je? Ve stavu

strnulosti existuje mír, nikoli bída. Bída se však vrací, jakmile strnulost pomine.

Niródha (kontrola) je tedy bezúčelná a nemůže přinést trvalý prospěch.

Jak tedy učinit prospěch trvalým? Lze toho docílit nalezením příčiny bídy.

Bída je způsobena vnímáním objektů. Jestliže neexistují, zastaví se přísun myšlenek

a bída je vyhnána. „Jak přestanou objekty být?“, je další otázka. Šrutis

(písma) a mudrci říkají, že objekty jsou jen mentálními výtvory. Nemají individuální

existenci. Zkoumejte to a ověřte pravdivost tohoto tvrzení. Dojdete

k závěru, že objektivní svět je v subjektivním vědomí. Já je tedy jedinou realitou,

která proniká svět a také jej zahaluje. Protože neexistuje dualita, nevzniknou

žádné myšlenky, jež by rušily váš mír. To je realizace Já. Já je věčné a věčná je

i realizace.

Abhjása (duchovní praxe) spočívá ve stažení se do Já, kdykoli jste rušen myšlenkou.

Není to koncentrace nebo zničení mysli, ale stažení se do Já. [12]

Ot.: Proč je koncentrace neúčinná?

Odp.: Žádat mysl, aby mysl zahubila je jako dělat ze zloděje četníka. Půjde

s vámi a bude předstírat, že chytá zloděje, ale nic tím nezískáte. Musíte se tedy

obrátit dovnitř a podívat se odkud mysl pramení a ona pak přestane existovat.

Ot.: Nezaměstnáváme stále ještě mysl při jejím stáčení dovnitř?

Odp.: Ovšemže zaměstnáváme mysl. Mysl lze zabít jen pomocí mysli, to je

dobře známo a uznáváno. Avšak místo toho, abyste se do toho pouštěl, říkaje, že

je tu mysl a že ji chcete zabít, začněte hledat zdroj mysli a zjistíte, že vůbec neexistuje.

Mysl obrácená ven má za následek myšlenky a objekty. Obrácena

dovnitř, stává se sama Já. [13]

Ot.: Ani tak nerozumím.Vy teď říkáte, že „já“ je špatné „já“. Jak toto špatné „já“

odstranit?

Odp.: Nemusíte odstraňovat špatné „já“. Jak může „já“ odstranit samo sebe?

Vše, co potřebujete udělat, je najít jeho zdroj a dlít v něm. Vaše snahy mohou jít jen tak daleko. Pak se to, co je mimo, o sebe postará samo. Zde jste bezmocný.

Nemůžete toho dosáhnout žádným úsilím.

Ot.: Jestliže „já“ jsem vždy, zde a nyní, proč to nepociťuji?

Odp.: To je to. Kdo říká, že to nepociťuje? Říká to skutečné „já“ nebo klamné

„já“? Zkoumejte to. Zjistíte, že to je klamné „já“. Klamné „já“ je překážkou. Musí

být odstraněno, aby skutečné „já“ nemuselo být skryto. Pocit, že jsem nerealizoval,

je překážkou realizace. Ve skutečnosti realizace je tu a neexistuje nic jiného,

co by se mělo realizovat. Realizace by pak byla něčím novým. Kdyby dosud neexistovala,

musí nastat později. Kdo se narodil, musí zemřít. Kdyby realizace

nebyla věčná, nestálo by za to ji mít. Proto to, co hledáme není něčím, co se má

teprve stát. Je to pouze to, co je věčné, ale co není vinou překážek poznáno. Je to

to, co hledáme. Vše, co máme dělat, je odstranit překážky. To, co je věčné, není

vinou nevědomosti jako takové poznáno. Přeneste se přes nevědomost a bude

dobře.

Nevědomost je totožná s „já“-myšlenkou. Najděte její zdroj a ona zmizí.

„Já“-myšlenka je jako duch, který ačkoli není hmatatelný, vzniká současně

s tělem, roste s ním i mizí. Vědomí těla je klamné „já“. Vzdejte se tohoto vědomí

těla. Dokážete to hledáním zdroje „já“. Tělo neříká „Já jsem“. Jste to vy, kdo říká,

„Jsem tělo“. Zjistěte, kdo tento „já“ je. Budete-li hledat jeho zdroj, zmizí. [14]

Ot.: Jak dlouho může mysl setrvávat nebo být udržena v Srdci?

Odp.: Tato doba se prodlužuje praxí.

Ot.: Co se stane na jejím konci?

Odp.: Mysl se vrátí do současného normálního stavu. Jednota v Srdci je

vystřídána růzností vnímaných objektů. Jmenuje se to vycházející mysl. Mysl

směřující do Srdce se nazývá nehybnou myslí. [15]

Když člověk denně víc a víc cvičí tímto způsobem, stane se jeho mysl extrémně

čistou, protože byly odstraněny její defekty a cvičení se stane tak snadným,

že očištěná mysl vklouzne do Srdce, jakmile je cvičení zahájeno. [16]

Ot.: Je možné, aby se člověk, který jednou v meditaci zažil zkušenost sat-čitánanda,

po vystoupení z meditace znovu ztotožnil s tělem?

Odp.: Ano, je to možné, ale během praxe se toto ztotožňování postupně ztrácí.

V proudu světla Já se temnota nevědomosti rozpouští navždy. [17]

Zkušenosti získané bez vykořenění všech vásan nemohou být trvalé. K vymazání

vásan je třeba úsilí; po vykořenění vásan zůstane poznání neotřesitelné.

[18]

S dlouhodobými tendencemi je třeba bojovat a odejdou. U těch, kdo se věnovali

sádhaně v minulosti, odcházejí rychleji a u ostatních pomaleji.

Ot.: Odcházejí tyto tendence postupně nebo zmizí všechny najednou v jediném

dni? Ptám se na to proto, že ačkoli tu jsem byl dlouhou dobu, nepozoroval jsem

v sobě žádnou postupnou změnu.

Odp.: Když vychází slunce, odchází temnota postupně nebo najednou? [19]

Ot.: Jak mohu říci, zda ve svém zkoumání dělám pokrok?

Odp.: Mírou vašeho pokroku na cestě k Seberealizaci je stupeň absence myšlenek.

Seberealizace sama však pokrok nepřipouští, je vždy táž. Já vždy setrvává v realizaci. Překážkou jsou myšlenky. Pokrok se měří stupněm odstranění překážek,které stojí v cestě pochopení, že Já je vždy realizováno. Myšlenky musí být zastaveny zkoumáním, komu vznikají. Jděte tedy do jejich zdroje, kde nevznikají.