O hledání a realizaci Já

Výňatek z knihy "Buďte čím skutečně jste", kde odpovídajícím je Šri Ramana Maháriši, str. 42, v překladu Jany Vilímovské (editoval David Godman) - s laskavým svolením serveru www.advaita.cz, kde tuto hodnotnou knihu naleznete celou zdarma ke stažení v elektronické podobě.

Ot.: Říkáte, že člověk může realizovat Já tím, že je hledá. V čem je podstata tohoto

hledání?

Odp.: Jste myslí nebo si myslíte, že jste myslí. Mysl není nic jiného než myšlenky.

Nuže, za každou jednotlivou myšlenkou je myšlenka obecná, a to myšlenka

„já“, to jest vy sám. Nazvěme toto „já“ první myšlenkou. Držte se této „já“-

myšlenky a zkoumejte, co to je. Když se do tohoto zkoumání silně zaberete,

nebudete moci jiné myšlenky myslet.

Ot.: Když to udělám a ulpím na svém já, to jest na „já“- myšlence, ostatní myšlenky

přicházejí a odcházejí, a já se sám sebe ptám, „Kdo jsem já?“, ale odpověď

nepřichází. Být v tomto stavu je praxe. Je to tak?

Odp.: To je omyl, kterého se lidé často dopouštějí. Když opravdově zkoumáte

„já“, stane se to, že „já“-myšlenka zmizí a zmocní se vás něco jiného z hlubin, co

není oním „já“, na něž jste své zkoumání zaměřil.

Ot.: Co to je, to jiné?

Odp.: Je to skutečné Já, skutečný význam slova „já“. Není to ego. Je to samo

svrchované bytí.

Ot.: Vy jste však často říkal, že člověk, který začíná se zkoumáním, musí ostatní

myšlenky odmítnout, ale myšlenky jsou nekonečné. Je-li odmítnuta jedna myšlenka,

přijde jiná a zdá se, že to nemá konce.

Odp.: Neříkám, že musíte v zamítání myšlenek stále vytrvávat. Ulpěte na

sobě, tj. na „já“-myšlence. Když vás váš zájem udrží u této jediné ideje, budou

ostatní myšlenky odmítnuty automaticky a zmizí.

Ot.: Takže odmítání myšlenek není nezbytné?

Odp.: Ne. Na nějakou dobu může být pro někoho potřebné. Říkáte, že odmítá-

li člověk každou myšlenku když vznikne, nemá to konce. Jste-li bdělý a vynakládáte

velké úsilí na odmítnutí každé myšlenky jakmile vznikne, brzy zjistíte, že

jdou hlouběji a hlouběji do vašeho vnitřního já. Na této úrovni není nutno

snahu o zamítání myšlenek vyvíjet.

Ot.: Tedy je možné být bez úsilí a bez napětí?

Odp.: Nejen to, za určitým stupněm úsilí vyvíjet nemůžete.

Ot.: Chci být poučen dále. Mám se snažit vůbec nevyvíjet úsilí?

Odp.: Zde se bez úsilí neobejdete. Půjdete-li hlouběji, nebudete moci žádnou

snahu vyvíjet. [2]