Druhy meditace

Meditace, uvědomování, cesta do našeho nitra, může mít na počátečních stupních různé podoby, související nejprve s nutností ovládnout umění koncentrace.

Koncentrace - soustředění - umožňuje snáze překonávat ty nejhrubší nánosy, překrývající na pravou přirozenost - Božské (Nejvyšší) Já, SAT-ČIT-ÁNANDA, Kristovo vědomí, Království nebeské  - jako je vjem těla, činnost smyslů a mysli - součásti naší osobnosti, ega. Jsou jedinci, kteří se soustředí velmi špatně - těm může pomoci předchozí kontemplace (rozjímání).

Ego (ztotožnění se s tělem, smysly a myslí, které od jednoho okamžiku k dalšímu stále vytváří naši osobnost) se tak postupně umenšuje. V meditaci se pak ego občasně  ztrácí (pak prožíváme dočasnou zkušenost Já, různé druhy samádhi - satori - vytržení) a nakonec, v samotném jejím cíli, zmizí úplně (pak jsme ve stavu trvalého Poznání Já - Osvícení).

Meditace však nastupuje teprve tehdy, když se bděle udržujeme v proudu svého vlastního vědomí (tichá meditace). Meditace pak ve své nejčistší podobě  znamená již přímé uvědomování si naší vlastní ryzí existence, v níž ustává i poslední chvění egoismu a my pak prožíváme svou skutečnou Podstatu.